Je to spálené... No, alespoň budu krásná.

8. června 2014 v 15:02 | Wamm |  Zápisník
Už nějakou dobu si říkám, že bych se měla naučit vařit. Za pár let mě čeká maturita a pak, jak doufám, vypadnu z domu a pokud si nebudu moc uvařit alespoň špagety, dopadne to se mnou bídně. A tak jsem se, popuzena tím, že všichni kolem mě pořád jenom vaří a pečou a já se jenom nudím a spím, rozhodla, že vytáhnu svoji mladší sestru, která je naprosto stejná lemra, a uvaříme si společně palačinky.

Pro mě to byl můj první kulinářský počin, sestra jenom líně přihlížela a na dotaz "Budeme se držet tohohle receptu, kolik tam mám dát vajíček?" odpověděla, že už palačinky dělala s kamarádkou, že žádný recept není potřeba a že to švihneme od voka. A tak jsem s mírným strachem rozštípla jedno vajíčko, nalila ho do misky a další pěch minut lovila skořápky, zatímco sestra jenom stála a dívala se na mě jako na vrchol amatérismu.



Na vajíčko dle sestry i receptu patří mléko. Zatímco recept praví, že budeme potřebovat 200 ml, sestra je očividně jiného názoru a tak se chudák vajíčko po chvilce začíná topit v husté mléčné tekutině, až zmizí úplně. Naštěstí v té chvíli zasahuje táta, sluncem dehydratovaný a s překvapivým výrazem na tváři. Marně se mu snažíme vysvětlit, co děláme a ať jde pryč, jeho mozek mu praví, že na tohle je přeci odborník a rychle bere misku a začíná odlévat mléko, že je ho tam prý moc. Vajíčko opět vykukuje na vzduch, už celé nazelenalé. Já opatrně vyndávám zastaralý šlehač, který ani zapnout neumím, a nandávám do něj potřebné tyčky (vy víte, co myslím), zatímco sestra se dohaduje s tátou, že prý toho mléka bylo akorát.

Obě tyčky jsem nasadila úspěšně, ale způsobit, aby se celý stroj dal do pohybu, mi moc nejde. Se zmáčknutím prvního tlačítka se nic neděje, až později si uvědomím, že se něco vysunulo a že to zase musím zasunout. Opět zasahuje táta, zapíná šlehač, jako by to nic nebylo, a sestra už podává misku, ve které bezmocně plave nazelenalé vajíčko. Nějakým zázrakem se mi šlehač ocitá v rukou a já se opatrně, jako bych držela výbušninu, přibližuje k misce. Vajíčko mě prosí, ať to nedělám, ale neslyším ho a za hlasitého hukotu už stěny pokrývá směs mléka a toho, co z chudáka vajíčka zbylo.

Za neustálého šlehání a dohadování se sestra přisypává mouku, já už zkušeně držím onen těžký stroj správným směrem a všechny mé myšlenky jsou ztraceny v tom příšerném hlasitém zvuku. Najednou je došleháno, přisypávám kousek soli a může se jít na tu asi nejhorší věc, smažení samotné. Opět se marně snažím přijít na to, jak se zapíná sporák, ovšem zkušený otec mě opět vede správným směrem. I přes mírně spálené prsty se mi podařilo rozdělat oheň a na pánev nalít olej, u kterého si doteď nejsem jistá, jestli do receptu vůbec patří.

Sestra nabírá těsto, které má kupodivu správnou konzistenci, do naběračky a všichni s napětím očekáváme, co se stane. Za hlasitého šplouch a syčení oleje těsto dopadá na pánev a začíná bublat. Všichni jsme nadšení, táta mi vnucuje obracečku, a když ji odmítám s tím, že bych to zvorala, sám se postaví k plotně a s poznámkami typu "Ze mě by byl ale skvělý kuchař." začíná hlídat bublající roztok. První obracení probíhá skvěle, k dalšímu se stavím já a probíhá ještě líp. První palačinka hotová, trochu nasáklá olejem a vlastně nevypadající jako palačinka, ale my jsme šťastní. A pak i druhá, třetí. Na víc nám těsto nezbylo a nyní jsme jen rádi, protože byly překvapivě syté. Pomalu vypínáme sporák a díváme se na naše umělecké dílo, které jsme společně vytvořili.

A jak chutnaly? Sestra si dala s nutellou a šlehačkou, mamce jsem připravila to samé, já jsem zvolila klasickou kombinaci džem a šlehačka a na tátu zbyly zbytky, ostatně jako vždy. A byť ta moje byla extra tlustá, že se ani nedala zabalit do toho skvělého oválu, byla vážně výborná. Já jsem věděla, že se mi to nakonec povede :) .
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Introverso Introverso | Web | 8. června 2014 v 16:09 | Reagovat

No vidíš, tak to přeci jenom dobře dopadlo, příště už to vychytáte do perfektního tvaru a šířky. :D Doporučuji palačinky s tvarohem a broskvemi, to je zase má oblíbená kombinace.

2 Ježurka Ježurka | Web | 8. června 2014 v 18:00 | Reagovat

Učený z nebe nespadl, pomaloučku polehoučku a bude se dařit, uvidíš!

3 Makkakonka Makkakonka | Web | 20. června 2014 v 14:55 | Reagovat

To jsme na tom stejně. Když se o něco pokusím, dopadne to podobně :) Nezbývá mi nic jiného, než závidět kamarádce, která už sama vaří, peče a smaží už pár let :)

4 Pufflie Pufflie | E-mail | Web | 14. srpna 2014 v 15:45 | Reagovat

Já nevařím vůbec :D A vím, že bych už měla začít! Je mi 18 a jsem lemra totální :D
A to že se vám moc nepovedly nevadí, hlavně že chutnaly! :-D

5 linaverity linaverity | Web | 13. září 2014 v 16:27 | Reagovat

já jsem si ve čtvrtek udělala úplně boží palačinky ! Můžu akorát poradit, aby si je dělala na nepřilnavé pánvi a našla si recept, kde se dělá trochu řídší těsto, a víc to těsto pak rozlila po celé pánvi, pak bude tenší, propeče se všude a nespálí se:) tadyhle mám fotku palačinek (funguje to) http://instagram.com/linaverity

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama